Knihovna

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

ČOSIV přináší další infografiku, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Záznam přenosu konference Šťastné Česko 25.6.2021

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání začátkem tohoto školního roku zahájila ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska realizaci dvouletého projektu s názvem Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Článek Žáci s problémovým chováním potřebují péči místo trestu, který vyšel v červnovém čísle Průvodce společným vzděláváním, byl vytvořen za finanční podpory Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Fondů EHP 2014-2021, program Vzdělávání.

Připravili jsme pro vás analýzu vývoje počtu žáků s poruchami chování v základním školství a souvisejících proměnných (vývoje počtu klientů kurátorů pro děti a mládež, počtu trestných činů spáchaných mladistvými apod.).

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy veškeré myšlenky a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během zkoušení, ale také vlivem vážnějších událostí. Co se s námi v takové okamžiky děje? To nám pomáhá mapovat tato infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

ČOSIV přináší další infografiku, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Záznam přenosu konference Šťastné Česko 25.6.2021

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání začátkem tohoto školního roku zahájila ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska realizaci dvouletého projektu s názvem Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Článek Žáci s problémovým chováním potřebují péči místo trestu, který vyšel v červnovém čísle Průvodce společným vzděláváním, byl vytvořen za finanční podpory Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Fondů EHP 2014-2021, program Vzdělávání.

Připravili jsme pro vás analýzu vývoje počtu žáků s poruchami chování v základním školství a souvisejících proměnných (vývoje počtu klientů kurátorů pro děti a mládež, počtu trestných činů spáchaných mladistvými apod.).

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy veškeré myšlenky a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během zkoušení, ale také vlivem vážnějších událostí. Co se s námi v takové okamžiky děje? To nám pomáhá mapovat tato infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Dokument Těšíme se do školy přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce.

Z dat MŠMT vyplývá, že necelá třetina škol přistoupila při pololetním hodnocení žáků ke kombinaci známek a slovního hodnocení. Hodnocení při distanční výuce by dle člena Pracovní skupiny pro systémové řešení podpory wellbeingu ve vzdělávání projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ Františka Halady mělo zohledňovat i specifické skutečnosti, které vzdělávání v distanční formě ovlivňují.

Doporučení k systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem Po uzavření speciálních škol se aktuálně většina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vzdělává distančním způsobem. Děti se SVP a jejich rodiny potřebují k distančnímu vzdělávání maximální možnou podporu ze strany školy i systému.

Wellbeing a podpora žáků s nepříznivými podmínkami v distanční výuce

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Představujeme záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť.

Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?

Od 1. března 2021 byly z nařízení vlády zavřeny všechny školy, a to i ty mateřské, speciální a praktické. Školy bez výjimky přešly do distančního režimu. Jenže některé děti a někdy ani jejich rodiny nemají k této formě vzdělávání kompetence a často ani podmínky. Některé rodiny se rozpadají a/nebo řeší jiné zátěžové situace. Ale vzdělávání je veřejnou službou a právním nárokem, a tak především dnes nemůže fungovat bez odborné podpory a nesmí být „hozeno“ na děti samotné a na jejich rodiny

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

Týmy dětského duševního zdraví podpoří děti a školy na Kutnohorsku

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Otevřete toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné krize. Cítí se děti u vás ve třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné a mají strach? Nedokáží se soustředit a nic je nebaví?

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Přehled mosteckých služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Video pro učitele

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Děti a dospívající jsou často vnímáni obecně jako zdravá skupina osob, přitom se jedná o obzvlášť zranitelnou skupinu pro rozvoj duševních potíží. Zanedbání duševního zdraví u dětí zvyšuje pravděpodobnost neprospívání ve škole, šikany, užívání návykových látek, sebepoškozování, narušených vztahů a sebevražd.

Představujeme záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Materiály týkající se traumatu dětí.

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce, zvýšením hlasu, rozšířením očí, jindy se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin někam do neznáma.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Mnoho z nás se cítí vyčerpaně, demotivovaně, smutně nebo prostě na dně. A stejně jsou na tom i naše děti. Abychom jim mohli být oporou a byli s to jim pomáhat s překonáváním nevídaně těžkého období, které prožívají již v tak útlém věku, musíme se aktivně starat sami o sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie pomoci druhým. Jak na to? Inspirujte se našimi doporučeními.

ČOSIV intenzivně spolupracuje s nadačním fondem Eduzměna. Podílel se na přípravě informačního letáku, kde zejm. školy mohou nalézt kontakty na Partnery v území Kutnohorska a naplno využít mezioborové spolupráce školského, sociálního i zdravotního sektoru.

České pojetí nouzového stavu doprovázené opakovaným plošným uzavřením škol, omezením zájmového i neformálního vzdělávání a sociálních kontaktů těžce dopadá na všechny děti, na přibližně 10 % nejvíce ohrožených dětí má však fatální dopady. Negativně ovlivňuje nejen jejich vzdělávání, podepisuje se také na jejich duševním zdraví.

Online debata Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie - 10.12.2020

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

Návrh opatření ČOSIV k aktuální situaci ve školách v oblasti duševního zdraví Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání přichází s návrhem následujících opatření za účelem stabilizace kritické situace ve školách v oblasti duševního zdraví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

Příloha k české verzi e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi, který SOFA připravila spolu s partnery z USA v rámci projektu e-Lektra, stručně doplňuje a rozvíjí obsah samotného e-learningu. Jejím cílem je uvést témata, se kterými e-learning seznamuje, do kontextu českého systému vzdělávání a podpory ohrožených dětí a mladých lidí. Obsahuje užitečné odkazy na konkrétní služby, materiály a kontakty. Doplňující informace k vybraným tématům dále odkazují na zdroje, kde je daná problematika rozvedena detailněji. V příloze jsou zároveň zmíněná témata propojena s ostatními projekty, které SOFA realizuje a které se konkrétní problematice věnují primárně.

Připravili jsme pro vás plakáty využitelné v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských školách, na základních a středních školách.

Pracovní sešit je nedílnou součástí e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi. Účastníci jsou v průběhu kurzu vybízeni k vyplnění cvičení v rámci příslušného modulu. Pracovní sešit slouží k procvičení a zopakování teoretických poznatků a praktických dovedností.

Průvodce diskuzní skupinou představuje strukturovaný návod, jak ve skupině pravidelně diskutovat absolvované moduly e-learningu. Navržený model diskuzní skupiny umožňuje hlubší zamyšlení nad tématy, která kurz pokrývá, a dává prostor pro užitečné sdílení názorů a zkušeností.

Průvodce registrací stručně informuje o všech krocích, kterými je třeba projít s cílem se úspěšně zapsat do e-learningového kurzu. S jeho pomocí se Vám jistě podaří jak zápis do kurzu, tak jeho zahájení. Naleznete v něm též kontakt pro případ jakýchkoli komplikací.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Hodnocení vychází z průzkumu, který jsme realizovali u 66 respondentů před a po absolvování kurzu. Zkoumali jsme spokojenost s obsahem a reálný dopad na práci účastníků kurzu. Výsledky jsou velmi povzbudivé. Respondenti hodnotí pozitivně jak samotné školení, tak dopad na jejich práci a vnímání stresu.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

Publikace, která nabízí několik nástrojů k podpoře osobního wellbeingu vyučujících a dalších pedagogických pracovníků a pracovnic. Učitelská profese je bezesporu naplňující, ale zároveň velmi náročná, a proto musí být vědomá péče o osobní wellbeing coby prevence syndromu vyhoření její nedílnou součástí. Autorkou je naše předsedkyně Lenka Felcmanová s podporou iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Stručný popis obsahu e-learningu a jeho modulů. Naučte se včas identifikovat ohrožené děti a efektivně postupovat při zajišťování jejich podpory.

Organizace Liga lidských práv vytvořila v rámci projektu Férová škola Karty potřeb dětí pro učitele

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Propojování znázornění matematických jevů, nácvik postupu vícekrokové úlohy nebo činnosti, převody jednotek, porozumění řádů čísel, vizualizace číselné řady

Dechová cvičení jsou důležitou průpravou pro nácvik čtení, snažíme se jimi docílit prohloubení nádechu a výdechu.

Žáci se syndromem ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) často projevují téměř neustálou drobnou fyzickou aktivitu, známá také jako psychomotorický neklid. Jednou z možností podpory žáků s psychomotorickým neklidem je nabídnutí vhodných pomůcek, které žákovi umožní naplnění potřeby této fyzické aktivity způsobem, který neruší ostatní spolužáky.

Impulzivita je jedním z projevů syndromu ADHD, řada žáků má také sklon k impulzivním reakcím, aniž by měli tuto diagnózu. Impulzivita je přitom velmi ohrožující, neboť žáka vede k neuváženým reakcím, které jej mohou ohrozit na životě (rozběhne za míčem do silnice, aniž by se rozhlédl, zda nejede auto). Impulzivita také velkou měrou přispívá ke špatným vzdělávacím výsledkům - např. tím, že žák nevyslechne nebo nedočte celou instrukci a již začne vypracovávat úkol; nerozmyslí si dostatečně postup řešení a aplikuje postup, který uplatňoval v předchozí úloze apod.

Dostatečná úroveň rozvoje prostorové orientace je nezbytnou podmínkou pro úspěšné osvojení čtení, psaní i počítání. S dětmi v předškolním věku a na začátku školní docházky trénujeme orientaci všemi směry. K nácviku rozlišení levé a pravé strany v ploše můžeme využít např. pomůcku Kolíčky, Pohádku nebo Diktát.

Systém tří úrovní obtížnosti úloh je založen na předpokladu, že všichni žáci nemusejí a v mnoha případech ani nemohou dosahovat ve stejný čas stejného výkonu.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Pro žáky s potřebou mírné podpory ve vzdělávání nebo zapojení v kolektivu školy od roku 2016 zpracovávají plány pedagogické podpory. Zpracování plánu není podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nezbytnou podmínkou poskytování podpůrných opatření 1. stupně, nicméně pro efektivitu podpory žáka je užitečné takový plán zpracovat.

Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?

Od 1. března 2021 byly z nařízení vlády zavřeny všechny školy, a to i ty mateřské, speciální a praktické. Školy bez výjimky přešly do distančního režimu. Jenže některé děti a někdy ani jejich rodiny nemají k této formě vzdělávání kompetence a často ani podmínky. Některé rodiny se rozpadají a/nebo řeší jiné zátěžové situace. Ale vzdělávání je veřejnou službou a právním nárokem, a tak především dnes nemůže fungovat bez odborné podpory a nesmí být „hozeno“ na děti samotné a na jejich rodiny

Jedná se o strategii v přístupu k žákovi s poruchou pozornosti a impulzivitou, kdy cíleně omezujeme množství podnětů, které by mohly působit rušivě a odvádět žákovu pozornost.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

Metodické video - rozvoj sluchového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky

Metodické video . Načerpejte informace a inspiraci díky metodickému videu na téma Rozvoj zrakového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky. Inspirace pro efektivní podporu rozvoje jednotlivých složek zrakového vnímání u dětí v předškolním a mladším školním věku, které lze využít v přípravě na školní docházky nebo při reedukaci.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Jednou ze zahraničních inspirací byly týdenní plány, se kterými pracují žáci v primárních i sekundárních školách. V každém předmětu jsou stanoveny úkoly, které mají žáci v průběhu jednoho týdne splnit. Úkoly jsou diferencované podle obtížnosti do tří úrovní.

Case management jako nástroj podpory rodiny. Metodická příručka case managementu (CM).

Systém tří úrovní obtížnosti úloh je založen na předpokladu, že všichni žáci nemusejí a v mnoha případech ani nemohou dosahovat ve stejný čas stejného výkonu.

Pro žáky s potřebou mírné podpory ve vzdělávání nebo zapojení v kolektivu školy od roku 2016 zpracovávají plány pedagogické podpory. Zpracování plánu není podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nezbytnou podmínkou poskytování podpůrných opatření 1. stupně, nicméně pro efektivitu podpory žáka je užitečné takový plán zpracovat.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Index inkluze je průvodce a inspirační databáze cílená na celkový rozvoj škol a vytváření inkluzivního a přátelského prostředí pro všechny děti bez rozdílu.

Debata s matkou dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, speciální pedagožkou a předsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a ředitelkou základní školy ZŠ Gutha Jarkovského, které mají s inkluzí z různých úhlů pohledu dlouhodobé praktické zkušenosti, se konala 3. dubna 2019 v Městské knihovně v Praze.

Inkluze je proces, na kterém již léta usilovně pracuje řada aktérů napříč státní správou, akademickou sférou, poradenskými pracovišti, školami a nevládním sektorem. A rolí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je cíleně identifikovat a systémově reagovat na překážky, které brání její dobré implementaci v praxi. A k tomu je třeba transparentní komunikace s jednotlivým aktéry ve vzdělávání, odborná spolupráce, kvalitní data, kvalitní metodické vedení a funkční individualizovaná podpora.

Heinz Brandt Schule je sekundární škola. Na rozdíl od tradičních sekundární škol v Německu, tato škola vzdělává společně žáky maturitních a nematuritních oborů. Po jednotné zkoušce v 10. ročníku žáci dále pokračují ve vzdělávání dle své profilace na gymnáziu nebo v odborné přípravě na výkon povolání.

Heinrich Zille Grundschule je škola v berlínské čtvrti Kreuzberg, ve které je již po desetiletí vyšší podíl obyvatel s imigrantskými kořeny, zejména z Turecka. První až třetí ročníky jsou spojené do věkově heterogenních tříd, od čtvrtého do šestého ročníku jsou již žáci vzdělávání ve věkově homogenních třídách. Heinrich Zille Grundschule obdržela ocenění Jacob Muth-Preis pro svůj inkluzivní přístup ke vzdělávání.

Erika Mann Grundschule je oceňovanou inkluzivní berlínskou základní školou pro žáky 1. až 6. ročníku.

Co je to inkluzivní vzdělávání? V čem spočívá podstata tzv. inkluzivní reformy účinné od září školního roku září 2016/2017? Co jsou to speciální vzdělávací potřeby a na jaká podpůrná opatření mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami nárok?

ČOSIV připravil novou infografiku, která učitelům poskytuje soubor tipů, jak mohou podpořit své žáky a pomoci jim v nelehké situaci.

Stanovisko ČOSIV ke vzdělávání ukrajinských dětí se závažným zdravotním znevýhodněním. Z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině do České republiky přicházejí i děti se závažným zdravotním znevýhodněním, které se ve své rodné zemi vzdělávaly ve speciálních a běžných školách. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání naléhavě doporučuje, aby byla co nejrychleji zajištěna kontinuita vzdělávání i v případě těchto dětí.

Rok poté - Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Infografika s počtem dětí s SVP v českých školách v roce 2020, dopady novely vyhlášky o inkluzi navrhovaných změn a podpory poté.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Otevřete toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné krize. Cítí se děti u vás ve třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné a mají strach? Nedokáží se soustředit a nic je nebaví?

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Přehled mosteckých služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Video pro učitele

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Materiály týkající se traumatu dětí.

Nepřehlížejte znaky, které nasvědčují, že dítěti v sousedství hrozí ohrožení a jednejte včas!

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Karty adaptované pro děti, rodiče a také laickou veřejnost - využitelné pro kohokoli, kdo by mohl přijít do styku s ohroženým dítětem.​

Karta je určena pro lékaře a zdravotnický personál. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro zdravotnické prostředí.​

Karta je určena pro sociální pracovníky. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro sociální oblast.​

Karta je určena pro policisty a hasiče. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro složky IZS.

Karta poskytuje vodítka k identifikaci ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Je určena pro učitele, sociální pracovníky, zdravotníky, policisty, hasiče a další profese, které mohou přijít do kontaktu s ohroženými dětmi. Popisuje postup, jak v případě ohrožení dítěte zajistit jeho ochranu v souladu s jeho nejlepším zájmem a platnými právními předpisy. Ke každé kartě je k dispozici metodika, která poskytuje odborný rámec problematiky identifikace ohroženého dítěte a praktické informace k postupům poskytování podpory.

Příloha k české verzi e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi, který SOFA připravila spolu s partnery z USA v rámci projektu e-Lektra, stručně doplňuje a rozvíjí obsah samotného e-learningu. Jejím cílem je uvést témata, se kterými e-learning seznamuje, do kontextu českého systému vzdělávání a podpory ohrožených dětí a mladých lidí. Obsahuje užitečné odkazy na konkrétní služby, materiály a kontakty. Doplňující informace k vybraným tématům dále odkazují na zdroje, kde je daná problematika rozvedena detailněji. V příloze jsou zároveň zmíněná témata propojena s ostatními projekty, které SOFA realizuje a které se konkrétní problematice věnují primárně.

Pracovní sešit je nedílnou součástí e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi. Účastníci jsou v průběhu kurzu vybízeni k vyplnění cvičení v rámci příslušného modulu. Pracovní sešit slouží k procvičení a zopakování teoretických poznatků a praktických dovedností.

Průvodce diskuzní skupinou představuje strukturovaný návod, jak ve skupině pravidelně diskutovat absolvované moduly e-learningu. Navržený model diskuzní skupiny umožňuje hlubší zamyšlení nad tématy, která kurz pokrývá, a dává prostor pro užitečné sdílení názorů a zkušeností.

Průvodce registrací stručně informuje o všech krocích, kterými je třeba projít s cílem se úspěšně zapsat do e-learningového kurzu. S jeho pomocí se Vám jistě podaří jak zápis do kurzu, tak jeho zahájení. Naleznete v něm též kontakt pro případ jakýchkoli komplikací.

Case management jako nástroj podpory rodiny. Metodická příručka case managementu (CM).

Hodnocení vychází z průzkumu, který jsme realizovali u 66 respondentů před a po absolvování kurzu. Zkoumali jsme spokojenost s obsahem a reálný dopad na práci účastníků kurzu. Výsledky jsou velmi povzbudivé. Respondenti hodnotí pozitivně jak samotné školení, tak dopad na jejich práci a vnímání stresu.

Karta je určena pro učitele a další pracovníky škol. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro školní prostředí.​

Stručný popis obsahu e-learningu a jeho modulů. Naučte se včas identifikovat ohrožené děti a efektivně postupovat při zajišťování jejich podpory.

Na radost z učení a zážitek z úspěchu má ve škole právo každé dítě

První česká konference Pozitivní podpory chování PBIS (Positive Behavioral Interventions & Supports) je určena expertům v oblasti školství, ředitelům a učitelům základních škol, speciálním pedagogům, asistentům pedagoga, výchovným poradcům a všem, které zajímají inovativní přístupy ve vzdělávání a podpora duševního zdraví žáků a pedagogů.

Konference PBIS „Podpora ohrožených dětí prostřednictvím specifických intervencí ve škole“

Infografika stručně popisuje tři způsoby zklidnění rozrušeného dítěte

Odborný článek o podpoře duševního zdraví žáků pomocí systému PBIS Vědecký časopis Pedagogická orientace zveřejnil text, ve kterém detailně popisujeme, proč je systém PBIS tak přínosný a jeho základní pilíře.

Záznam prezentace představuje základní pilíře přístupu PBIS k prevenci náročného chování žáků ve škole a diferencované intervenci poskytované v závislosti na míře podpory, kterou žáci v oblasti sociálního fungování ve škole potřebují.

Jak na pozitivní podporu chování přibližují učitelům i dětem následující dva videospoty, které můžete vídat ve školách na interaktivních tabulích Ámos vision.

V roce 2021 jsme vystoupili na 8 regionálních online konferencích pro Agenturu pro sociální začleňování. Záznamy z konferencí si můžete přehrát přes link níže:

Webinář na téma Funkční analýza chování (FACH) představuje principy, postupy a ukázky nástrojů diagnostického přístupu pro určování funkce chování žáka, využívaného při poskytování víceúrovňové podpory chování v rámci PBIS (Pozitivní podpora chování žáků).

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Představení implementačního rámce na podporu pozitivního chování dětí a žáků ve školách PBIS čili Positive Behavioral Interventions & Supports.

Přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory.

Ve sborníku Mezinárodní konference pro inkluzi osob se speciálními vzdělávacími potřebami – ICIPSEN byl publikován článek PhDr Lenky Felcmanové, Ph.D. a Mgr. Anny Kubíčkové s názvem Pozitivní podpora chování (PBIS) jako nástroj pro komplexní péči o duševní zdraví žáků.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Přednáška Steva Goodmana, ve které představuje výzkumně ověřený koncept prevence a intervence zaměřený na problémové chování žáků Positive Behavior Intervention and Support (PBIS). Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí, cílenou intervenci u žáků se závažnými problémy v chování i podporu zapojování rodičů žáků. Efektivita PBIS byla ověřena mnoha výzkumnými studiemi.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Materiály z odborného semináře „Podpora vhodného chování PBIS na celé škole“

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

Publikace přináší užitečné tipy a inspirace, které vzešly z šetření provedeného na jaře 2021 na 72 základních školách z celé republiky sdružených v Asociaci ředitelů základních škol (AŘZŠ). Na vytvoření ankety se spolupodílela Pracovní skupina Partnerství pro vzdělávání 2030+ Wellbeing, kterou vede místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání proto ve spolupráci s dalšími odbornými partnery přichází s návrhem opatření pro mírnění dopadů pandemie na děti a mladistvé v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu pro jednotlivé stupně vzdělávání v ČR.

V rámci mírnění dopadů pandemie do vzdělávání je potřeba myslet také na naše nejmenší a jejich rodiny a přijmout v jejich zájmu potřebná opatření.

České pojetí nouzového stavu doprovázené opakovaným plošným uzavřením škol, omezením zájmového i neformálního vzdělávání a sociálních kontaktů těžce dopadá na všechny děti, na přibližně 10 % nejvíce ohrožených dětí má však fatální dopady. Negativně ovlivňuje nejen jejich vzdělávání, podepisuje se také na jejich duševním zdraví.

Online debata Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie - 10.12.2020

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Propojování znázornění matematických jevů, nácvik postupu vícekrokové úlohy nebo činnosti, převody jednotek, porozumění řádů čísel, vizualizace číselné řady

Žáci se syndromem ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) často projevují téměř neustálou drobnou fyzickou aktivitu, známá také jako psychomotorický neklid. Jednou z možností podpory žáků s psychomotorickým neklidem je nabídnutí vhodných pomůcek, které žákovi umožní naplnění potřeby této fyzické aktivity způsobem, který neruší ostatní spolužáky.

Impulzivita je jedním z projevů syndromu ADHD, řada žáků má také sklon k impulzivním reakcím, aniž by měli tuto diagnózu. Impulzivita je přitom velmi ohrožující, neboť žáka vede k neuváženým reakcím, které jej mohou ohrozit na životě (rozběhne za míčem do silnice, aniž by se rozhlédl, zda nejede auto). Impulzivita také velkou měrou přispívá ke špatným vzdělávacím výsledkům - např. tím, že žák nevyslechne nebo nedočte celou instrukci a již začne vypracovávat úkol; nerozmyslí si dostatečně postup řešení a aplikuje postup, který uplatňoval v předchozí úloze apod.

K podpoře sluchového rozlišování zvuků si děti v mateřské škole nebo v prvním ročníku základní školy mohou společně vyrobit zvukové pexeso. Pexeso lze využívat i se staršími žáky v rámci reedukací.

Porozumění nejčastěji používaným instrukcím můžeme podpořit tím, že pro ně vytvoříme vhodnou vizuální podobu a s ní vytvoříme komunikační karty. Ty můžeme používat u nejmladších žáků s celou třídou nebo je můžeme používat individuálně vůči konkrétnímu žákovi nebo žákům.

V navštívené zahraniční škole byly třídy 1. až 3. ročníků vybaveny pomůckami pro vizualizaci režimu dne a služeb, které žáci ve třídě mají.

Multisenzoriální pomůcky aneb učíme se více smysly najednou. Nejen žáci, které mají oslabení sluchové rozlišování zvukově podobných hlásek, ocení pomůcky, které k učení využívají současně zrak, sluch a hmat. Hmatové pomůcky ocení také děti, které se dobře učí prostřednictvím manipulace a pohybu.

Tato aktivita je jednou z možností, jak seznámit žáky ve třídě s důvody a formami podpory, která je poskytována žákovi s dysgrafí.

Systém tří úrovní obtížnosti úloh je založen na předpokladu, že všichni žáci nemusejí a v mnoha případech ani nemohou dosahovat ve stejný čas stejného výkonu.

Představujeme záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť.

Pro žáky s potřebou mírné podpory ve vzdělávání nebo zapojení v kolektivu školy od roku 2016 zpracovávají plány pedagogické podpory. Zpracování plánu není podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nezbytnou podmínkou poskytování podpůrných opatření 1. stupně, nicméně pro efektivitu podpory žáka je užitečné takový plán zpracovat.

10krát s MKV - metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu.

Tato aktivita je jednou z možností, jak seznámit žáky ve třídě s důvody a formami podpory, která je poskytována žákovi s dyslexií.

Metodické video - rozvoj sluchového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky

Metodické video . Načerpejte informace a inspiraci díky metodickému videu na téma Rozvoj zrakového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky. Inspirace pro efektivní podporu rozvoje jednotlivých složek zrakového vnímání u dětí v předškolním a mladším školním věku, které lze využít v přípravě na školní docházky nebo při reedukaci.

Co je to inkluzivní vzdělávání? V čem spočívá podstata tzv. inkluzivní reformy účinné od září školního roku září 2016/2017? Co jsou to speciální vzdělávací potřeby a na jaká podpůrná opatření mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami nárok?

MŠMT – Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v základních školách v období 1. 9. 2016 – 31. 10. 2017, celou analýzu si můžete přečíst zde.

Podpůrná opatření podle ustanovení § 16 školského zákona pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem - 21. listopadu 2018. Celé stanovisko Veřejné ochránkyně práv je uvedeno ZDE.

Rok poté - Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

S návratem žáků a studentů do školních lavic po letních prázdninách byla spuštěna pilotáž metodik RRRR zaměřujících se na rozvoj sociálních a emočních dovedností.

Dechová cvičení jsou důležitou průpravou pro nácvik čtení, snažíme se jimi docílit prohloubení nádechu a výdechu.

Přinášíme vám celkem 36 diskuzních karet pro podporu sociálně emočního učení.

V přiloženém materiálu se seznámíte s metodami pro efektivní nastavení třídní komunikace.

10krát s MKV - metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu.

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

S návratem žáků a studentů do školních lavic po letních prázdninách byla spuštěna pilotáž metodik RRRR zaměřujících se na rozvoj sociálních a emočních dovedností.

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce, zvýšením hlasu, rozšířením očí, jindy se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin někam do neznáma.

Mnoho z nás se cítí vyčerpaně, demotivovaně, smutně nebo prostě na dně. A stejně jsou na tom i naše děti. Abychom jim mohli být oporou a byli s to jim pomáhat s překonáváním nevídaně těžkého období, které prožívají již v tak útlém věku, musíme se aktivně starat sami o sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie pomoci druhým. Jak na to? Inspirujte se našimi doporučeními.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

Připravili jsme pro vás plakáty využitelné v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských školách, na základních a středních školách.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání zajistila překlad brožur, které připravilo norské centrum RVTS, z anglického do českého a ukrajinského jazyka. Reakce dětí na ozbrojený konflikt a útěk do bezpečí.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

ČOSIV přináší další infografiku, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

ČOSIV přináší další infografiku, která díky pěti jednoduchým krokům pomůže každému, koho postihla akutní panická ataka.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Kompletní dokumentace k projektu. Jedná se o neveřejné materiály, které jsou přístupné po zadání hesla.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Publikace, která nabízí několik nástrojů k podpoře osobního wellbeingu vyučujících a dalších pedagogických pracovníků a pracovnic. Učitelská profese je bezesporu naplňující, ale zároveň velmi náročná, a proto musí být vědomá péče o osobní wellbeing coby prevence syndromu vyhoření její nedílnou součástí. Autorkou je naše předsedkyně Lenka Felcmanová s podporou iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy veškeré myšlenky a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během zkoušení, ale také vlivem vážnějších událostí. Co se s námi v takové okamžiky děje? To nám pomáhá mapovat tato infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání zajistila překlad brožur, které připravilo norské centrum RVTS, z anglického do českého a ukrajinského jazyka. Reakce dětí na ozbrojený konflikt a útěk do bezpečí.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

ČOSIV přináší další infografiku, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

ČOSIV přináší další infografiku, která díky pěti jednoduchým krokům pomůže každému, koho postihla akutní panická ataka.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Kompletní dokumentace k projektu. Jedná se o neveřejné materiály, které jsou přístupné po zadání hesla.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Publikace, která nabízí několik nástrojů k podpoře osobního wellbeingu vyučujících a dalších pedagogických pracovníků a pracovnic. Učitelská profese je bezesporu naplňující, ale zároveň velmi náročná, a proto musí být vědomá péče o osobní wellbeing coby prevence syndromu vyhoření její nedílnou součástí. Autorkou je naše předsedkyně Lenka Felcmanová s podporou iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy veškeré myšlenky a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během zkoušení, ale také vlivem vážnějších událostí. Co se s námi v takové okamžiky děje? To nám pomáhá mapovat tato infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Otevřete toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné krize. Cítí se děti u vás ve třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné a mají strach? Nedokáží se soustředit a nic je nebaví?

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Přehled mosteckých služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Video pro učitele

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Jedná se o strategii v přístupu k žákovi s poruchou pozornosti a impulzivitou, kdy cíleně omezujeme množství podnětů, které by mohly působit rušivě a odvádět žákovu pozornost.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Materiály týkající se traumatu dětí.

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Příloha k české verzi e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi, který SOFA připravila spolu s partnery z USA v rámci projektu e-Lektra, stručně doplňuje a rozvíjí obsah samotného e-learningu. Jejím cílem je uvést témata, se kterými e-learning seznamuje, do kontextu českého systému vzdělávání a podpory ohrožených dětí a mladých lidí. Obsahuje užitečné odkazy na konkrétní služby, materiály a kontakty. Doplňující informace k vybraným tématům dále odkazují na zdroje, kde je daná problematika rozvedena detailněji. V příloze jsou zároveň zmíněná témata propojena s ostatními projekty, které SOFA realizuje a které se konkrétní problematice věnují primárně.

Pracovní sešit je nedílnou součástí e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi. Účastníci jsou v průběhu kurzu vybízeni k vyplnění cvičení v rámci příslušného modulu. Pracovní sešit slouží k procvičení a zopakování teoretických poznatků a praktických dovedností.

Průvodce diskuzní skupinou představuje strukturovaný návod, jak ve skupině pravidelně diskutovat absolvované moduly e-learningu. Navržený model diskuzní skupiny umožňuje hlubší zamyšlení nad tématy, která kurz pokrývá, a dává prostor pro užitečné sdílení názorů a zkušeností.

Průvodce registrací stručně informuje o všech krocích, kterými je třeba projít s cílem se úspěšně zapsat do e-learningového kurzu. S jeho pomocí se Vám jistě podaří jak zápis do kurzu, tak jeho zahájení. Naleznete v něm též kontakt pro případ jakýchkoli komplikací.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Kompletní dokumentace k projektu. Jedná se o neveřejné materiály, které jsou přístupné po zadání hesla.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Hodnocení vychází z průzkumu, který jsme realizovali u 66 respondentů před a po absolvování kurzu. Zkoumali jsme spokojenost s obsahem a reálný dopad na práci účastníků kurzu. Výsledky jsou velmi povzbudivé. Respondenti hodnotí pozitivně jak samotné školení, tak dopad na jejich práci a vnímání stresu.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Stručný popis obsahu e-learningu a jeho modulů. Naučte se včas identifikovat ohrožené děti a efektivně postupovat při zajišťování jejich podpory.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy veškeré myšlenky a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během zkoušení, ale také vlivem vážnějších událostí. Co se s námi v takové okamžiky děje? To nám pomáhá mapovat tato infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Otevřete toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné krize. Cítí se děti u vás ve třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné a mají strach? Nedokáží se soustředit a nic je nebaví?

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Přehled mosteckých služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Video pro učitele

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Jedná se o strategii v přístupu k žákovi s poruchou pozornosti a impulzivitou, kdy cíleně omezujeme množství podnětů, které by mohly působit rušivě a odvádět žákovu pozornost.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Materiály týkající se traumatu dětí.

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Příloha k české verzi e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi, který SOFA připravila spolu s partnery z USA v rámci projektu e-Lektra, stručně doplňuje a rozvíjí obsah samotného e-learningu. Jejím cílem je uvést témata, se kterými e-learning seznamuje, do kontextu českého systému vzdělávání a podpory ohrožených dětí a mladých lidí. Obsahuje užitečné odkazy na konkrétní služby, materiály a kontakty. Doplňující informace k vybraným tématům dále odkazují na zdroje, kde je daná problematika rozvedena detailněji. V příloze jsou zároveň zmíněná témata propojena s ostatními projekty, které SOFA realizuje a které se konkrétní problematice věnují primárně.

Pracovní sešit je nedílnou součástí e-learningového kurzu Jak podporovat děti a mladé lidi s traumatickými zkušenostmi. Účastníci jsou v průběhu kurzu vybízeni k vyplnění cvičení v rámci příslušného modulu. Pracovní sešit slouží k procvičení a zopakování teoretických poznatků a praktických dovedností.

Průvodce diskuzní skupinou představuje strukturovaný návod, jak ve skupině pravidelně diskutovat absolvované moduly e-learningu. Navržený model diskuzní skupiny umožňuje hlubší zamyšlení nad tématy, která kurz pokrývá, a dává prostor pro užitečné sdílení názorů a zkušeností.

Průvodce registrací stručně informuje o všech krocích, kterými je třeba projít s cílem se úspěšně zapsat do e-learningového kurzu. S jeho pomocí se Vám jistě podaří jak zápis do kurzu, tak jeho zahájení. Naleznete v něm též kontakt pro případ jakýchkoli komplikací.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Kompletní dokumentace k projektu. Jedná se o neveřejné materiály, které jsou přístupné po zadání hesla.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Hodnocení vychází z průzkumu, který jsme realizovali u 66 respondentů před a po absolvování kurzu. Zkoumali jsme spokojenost s obsahem a reálný dopad na práci účastníků kurzu. Výsledky jsou velmi povzbudivé. Respondenti hodnotí pozitivně jak samotné školení, tak dopad na jejich práci a vnímání stresu.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Stručný popis obsahu e-learningu a jeho modulů. Naučte se včas identifikovat ohrožené děti a efektivně postupovat při zajišťování jejich podpory.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy veškeré myšlenky a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během zkoušení, ale také vlivem vážnějších událostí. Co se s námi v takové okamžiky děje? To nám pomáhá mapovat tato infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Dokument Těšíme se do školy přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce.

Publikace přináší užitečné tipy a inspirace, které vzešly z šetření provedeného na jaře 2021 na 72 základních školách z celé republiky sdružených v Asociaci ředitelů základních škol (AŘZŠ). Na vytvoření ankety se spolupodílela Pracovní skupina Partnerství pro vzdělávání 2030+ Wellbeing, kterou vede místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.

Týmy dětského duševního zdraví podpoří děti a školy na Kutnohorsku

Wellbeing a podpora žáků s nepříznivými podmínkami v distanční výuce

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Wellbeing žáků a učitelů: Jak se cítí děti a učitelé zcela zásadně ovlivňuje úspěšnost vzdělávání.

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce, zvýšením hlasu, rozšířením očí, jindy se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin někam do neznáma.

Mnoho z nás se cítí vyčerpaně, demotivovaně, smutně nebo prostě na dně. A stejně jsou na tom i naše děti. Abychom jim mohli být oporou a byli s to jim pomáhat s překonáváním nevídaně těžkého období, které prožívají již v tak útlém věku, musíme se aktivně starat sami o sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie pomoci druhým. Jak na to? Inspirujte se našimi doporučeními.

10 priorit k probuzení hlubokého učení a zotavení se z krize.

ČOSIV intenzivně spolupracuje s nadačním fondem Eduzměna. Podílel se na přípravě informačního letáku, kde zejm. školy mohou nalézt kontakty na Partnery v území Kutnohorska a naplno využít mezioborové spolupráce školského, sociálního i zdravotního sektoru.

V rámci mírnění dopadů pandemie do vzdělávání je potřeba myslet také na naše nejmenší a jejich rodiny a přijmout v jejich zájmu potřebná opatření.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Připravili jsme pro vás plakáty využitelné v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských školách, na základních a středních školách.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

Publikace, která nabízí několik nástrojů k podpoře osobního wellbeingu vyučujících a dalších pedagogických pracovníků a pracovnic. Učitelská profese je bezesporu naplňující, ale zároveň velmi náročná, a proto musí být vědomá péče o osobní wellbeing coby prevence syndromu vyhoření její nedílnou součástí. Autorkou je naše předsedkyně Lenka Felcmanová s podporou iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+.