Knihovna: Chování

Materiál „Doma na pohodu“ vznikl v rámci projektu Signály při spolupráci odborníků mezioborové platformy v ORP Chomutov. Prevence duševních obtíží dětí začíná v rodinách a rodiče sami mají mnoho možností, jak svému dítěti v jeho vývoji prospět. Smyslem materiálu je povzbudit rodiče v respektujícím přístupu k dětem a nabídnout jim pomoc v případě, že si v některých oblastech nevědí rady.

Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy naučené informace a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během stresující zkoušky, ale i vlivem vážnějších událostí. Co se s dětmi (i námi) v takové okamžiky děje? To pomáhá blíže poznat nová infografika.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Podpůrný materiál obsahuje krátké představení principů PBIS a listy pro sebehodnocení, určené pro učitele základních škol k postupnému přenášení pozitivní podpory chování do výuky.

Metodická příručka s formuláři pro realizaci funkčního hodnocení chování (FBA) a zpracování Plánu podpory zaměřeného na změnu chování žáka je určena především pro odborníky a týmy základních škol implementujících systém PBIS a/nebo kteří pravidelně realizují podporu žáků s intenzivními potřebami v oblasti chování.

Tato metodika představuje výzkumem ověřené strategie a opatření pomáhající pedagogům nastavit prostředí podporující vhodné chování žáků.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Připravili jsme pro vás analýzu vývoje počtu žáků s poruchami chování v základním školství a souvisejících proměnných (vývoje počtu klientů kurátorů pro děti a mládež, počtu trestných činů spáchaných mladistvými apod.).

Článek Žáci s problémovým chováním potřebují péči místo trestu, který vyšel v červnovém čísle Průvodce společným vzděláváním, byl vytvořen za finanční podpory Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Fondů EHP 2014-2021, program Vzdělávání.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání začátkem tohoto školního roku zahájila ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska realizaci dvouletého projektu s názvem Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

Záznam přenosu konference Šťastné Česko 25.6.2021

Infografika, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky, a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti