Vyplatí se státu šetřit na pozici asistent pedagoga?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravuje systémovou změnu financování a institucionalizace pozice asistent pedagoga (AP). Základní školy budou mít nárok na financování úvazků AP na základě kombinace několika parametrů odpovídajícím počtu tříd, žáků a žáků s různými stupni podpůrných opatření ve škole. Připravovaná úprava však výrazně sníží počty asistentů ve školách, a nezajistí tak nezbytnou podporu pro všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) plnícími povinnou školní docházku. Dopady budou patrné nejen v lidskoprávní rovině, neboť budou znevýhodněny děti s vyšší potřebou podpory, ale i ekonomické, neboť úspora za asistenty pedagoga může nesrovnatelně navýšit náklady na budování chybějících kapacit speciálních škol včetně financování potřebných úvazků pedagogických i nepedagogických pracovníků v nich.  

Institucionalizace pozice asistenta pedagoga je v principu dobrým záměrem, neboť přispěje ke zvyšování jistoty a stability této pozice v českém školství. Pro zajištění rovných příležitostí v českém vzdělávacím systému, je však nutné respektovat individuální právní nárok dítěte na nezbytnou podporu, kterou garantuje vnitrostátní i mezinárodní právní úprava a zachovat nárok na podpůrné opatření asistent pedagoga v běžném i speciálním základním školství. Školy musím mít možnost získat asistenta pedagoga nad rámec parametrizovaných úvazků, pokud bude zřejmé, že jejich rozsah nedostačuje k zajištění nezbytné podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v dané škole.

Podle výpočtů realizovaných na základě dat poskytnutých konkrétními školami přijde o úvazky asistenta pedagoga většina běžných základních škol. Nový systém se přitom nejvíce dotkne malých a malotřídních škol (kterých je v ČR většina) a škol, kde se vzdělává více žáků se SVP spojenými s jejich zdravotním stavem nebo sociálním znevýhodněním. Data, která prezentuje MŠMT o rozdílech v počtu asistentů pedagoga před a po zavedení novely, vycházejí z roku 2021, počet asistentů pedagoga ve školách přitom zejména v důsledku ukrajinské krize a dopadů pandemie na duševní zdraví dětí od té doby ještě narostl. Níže uvedená infografika vychází ze Statistických ročenek školství (MŠMT) za rok 2022 (tj. nejnovějších dat, která jsou veřejně k dispozici). 

MŠMT počítá s dofinancováním chybějících úvazků AP nad rámec parametrizace prostřednictvím krajů z prostředků z tzv. krajské rezervy.  Takové financování je však nesystémové a jde na úkor nenárokové složky platů pedagogických pracovníků. Jedná se o krok zpátky do doby před účinností tzv. inkluzivní novely (2016), která všem žákům se SVP zajistila právní nárok na podporu financovanou prostřednictvím podpůrných opatření ze státního rozpočtu. Systém financování asistentů pedagoga před rokem 2016 negarantoval rovný přístup ke vzdělávání, protože podpora z krajské rezervy se kraj od kraje lišila a nepokrývala potřeby všech dětí v potřebném rozsahu. Systém také negativně dopadal na platy pedagogických pracovníků kvůli krácení prostředků na nenárokové složky platů.

Parametrizace nejvíce zasáhne ty nejzranitelnější

Oproti současnému stavu dostanou běžné základní školy nejméně prostředků pro žáky s potřebou podpůrného opatření asistent pedagoga ve 3. stupni, kterých je však ze všech žáků se SVP nejvíce. Jedná se o velmi širokou skupinu žáků s různou mírou potřeby podpory, která zahrnuje žáky s poruchami učení (např. dyslexie), autismem, poruchami chování i mentálním postižením. Zatímco žáci s dyslexií potřebují jen občasnou dopomoc, žáci s mentálním postižením mají upravený vzdělávací obsah a je třeba jejich výuku individualizovat v každé vyučovací hodině. Parametrizace ale mezi těmito žáky nijak nerozlišuje.

Kapacity speciálních škol jsou plné

Nedostatek personální podpory v běžných školách může pochopitelně vést ke zvýšenému tlaku na umísťování dětí se těžším zdravotním postižením i sociálním znevýhodněním mimo hlavní vzdělávací proud. Ve většině regionů ale není kam je umístit, protože kapacity speciálních škol jsou naplněné a bylo by nutné dobudovat nové (počet tříd v se speciálních školách by se musel zvýšit nejméně o polovinu oproti současnému stavu viz níže). To může mít významný nezamýšlený dopad na státní rozpočet i rozpočty krajů, protože bude nutné vybudovat nové školy a třídy včetně jejich provozu a personálního zabezpečení. Díky sníženému počtu žáků ve třídách těchto škol (max. 6 resp. 14 žáků na třídu) by tak finanční náklady na zřízení a provoz nových speciálních škol mohly výrazně přesáhnout zamýšlené úspory na platech asistentů pedagoga v běžných školách.  Speciální školy zřizují kraje, povinnost dobudovat potřebné kapacity speciálních škol včetně zajištění jejich financování by tak padla na ně. Kraje mají totiž povinnost zajistit podmínky pro vzdělávání žáků se SVP. Ta vyplývá z ustanovení § 181 odst. 1 školského zákona a souvisí s výkonem jejich samosprávy.