SOFA’s position on further extensions to the compulsory school attendance period

V České republice byl dlouhodobě odkad povinné školní docházky oproti jiným zemím nadužíván, a ne vždy za ním byly důvody spojené s nezralostí dítěte pro nástup do školy. Novela školského zákona č. 239/2025 Sb. z minulého roku výrazně zpřísnila důvody pro udělení odkladů povinné školní docházky. Podle novely se odklad stává výjimečným opatřením pro děti, jejichž zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve vzdělávání.

Dříve obvyklé důvody pro odklad jako socio-emoční nebo pracovní nezralost, nedokončený vývoj řeči nebo hyperaktivita a poruchy pozornosti podle nové legislativy pro udělení odkladu samy osobě nestačí. Předpokládá se, že se podpoře žáků s těmito nezralostmi budou intenzivněji věnovat učitelky a učitelé v prvních třídách. Změny v odkladech vstupují v platnost poměrně rychle a základní školy neměly příliš možností se na ně připravit. Zejména proto, že stále ještě není hotový nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který s rozvolněním v prvních dvou letech základního vzdělávání a povinným adaptačním obdobím v prvním ročníku počítá.

Odborníci již v průběhu projednávání novely upozorňovali na skutečnost, že nová pravidla jsou za stávajících podmínek přísná až příliš. Odklad dle výkladu k novele mohou dostat jen děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením nebo těžkým kombinovaným postižením, které se ale v běžných školách většinově nevzdělávají, a děti se závažným onemocněním nebo pooperačním stavem, které jim znemožňují docházku do školy.

S blížícím se začátkem nového školního roku začínají odborníci z praxe upozorňovat na to, že takto striktní pravidla pro odklady mohou působit problémy. Objevují se různé návrhy, jedním z nich je i znovuobnovení institutu dodatečného odkladu školní docházky, který byl novelou zrušen.  Jedná se o opatření, které de facto znamená propadnutí z první třídy zpět do mateřské školy. V minulosti byl tento institut využíván výjimečně v případech, kdy se v předškolním věku nepodařilo odhalit zásadní nezralost dítěte. Po zavedení povinného předškolního vzdělávání se téměř přestal využívat, protože závažnou nezralost bylo možné zachytit v mateřské škole. Současným problémem je to, že i když mateřská škola výraznou nezralost zachytí, podle platné legislativy již není důvodem pro udělení standardního odkladu.

Proč není obnovení dodatečných odkladů vhodné řešení

Dodatečný odklad školní docházky má zásadní negativní dopad na psychiku dítěte v době, kdy se utváří jeho celoživotní vztah ke vzdělávání. Pro dítě se jedná o zkušenost životního selhání na začátku vzdělávací dráhy. Taková zkušenost může hluboce zasáhnout vyvíjející se osobnost dítěte i jeho vzdělávací aspirace v pozdějším věku. Návrat na půl roku do mateřské školy žádnou zásadní změnu obvykle nepřinese, protože část tohoto období dítěti zabere opětovná adaptace na staronové prostředí.

Návrh k obnovení institutu dodatečného odkladu je argumentován ztížením možností udělení standardního odkladu. Místo, abychom hledali možnosti, jak zásadní nezralost dítěte zachytit ještě v mateřské škole, je navrhováno řešení obcházející přísná pravidla se zásadním negativním dopadem na dítě. To je z odborného i etického pohledu nepřijatelné.

Součástí návrhu je, že by se děti s dodatečným odkladem nevracely do mateřské školy, ale do přípravné třídy. Přípravné třídy však v celé České republice zřizuje jen cca 500 z celkového počtu více než 4000 základních škol (Český statistický úřad). Například v celém Královéhradeckém kraji bylo ve školním roce 2024/2025 pouze 8 škol, které měly přípravnou třídu. V praxi by toto řešení pro většinu dětí a jejich rodičů znamenalo dlouhé dojíždění a další náročnou adaptaci v novém prostředí.

Navrhované kroky:

• Zanalyzovat první rok zavedené změny a další rozhodnutí dělat na základě získaných dat.

• Ve vazbě na demografický vývoj iniciovat dialog MŠMT a MPSV o koncepci předškolního vzdělávání a péče, vyjasnění rolí dětských skupin a mateřských škol s cílem zajištění co nejvyšší možné kvality podpory všestranného rozvoje dětí zejm. v povinném předškolním vzdělávání.

• Vyhodnotit stávající legislativní podmínky individuálního plnění povinného předškolního vzdělávání a zvážit možnost omezení jeho využívání u dětí, pro které není prokazatelně přínosné.

• Zavést systémová opatření pro podporu přechodu mezi předškolním a základním vzděláváním, jako inspiraci lze využít například doporučení zpracovaná UNICEF.

Pro děti nastupující ve školním roce 2026/2027, u kterých byla zjištěna výrazná nezralost doporučujeme:

• zavést ve spolupráci s rodinou dítěte a mateřskou školou, kterou dítě navštěvovalo, adaptační plány.

Inspiraci je možné například hledat ZDE. 

Další inspirace zde: Adaptační období v 1. ročníku základní školy - nutnost nebo vstřícný krok směrem k podpoře plynulého přechodu z mateřské do základní školy? | Inkluzivně.cz - Řízení a výuka v inkluzivní škole a pro vícejazyčné žáky zde: Adaptace vícejazyčných žáků na základní škole a Nástup do základní školy — co zařídit a jak vypadá první den? - Do školy společně

• ve třídách, kde se tyto děti vzdělávají zavést pravidelné aktivity socio-emočního učení

Inspiraci je možné hledat například zde: Metodiky RRRR