School wellbeing in practice - conference in Ústí nad Labem

V úterý 10. února 2026 jsme v Ústí nad Labem uspořádali konferenci Wellbeing – škola, kam se těšíme! s podtitulem Od dat a analýz k ověřené praxi. Setkání přivítalo 135 účastníků a účastnic, zejména z řad ředitelů a dalších pedagogických pracovníků středních škol v Ústeckém kraji. Společně jsme se zaměřili na klíčové principy a funkční přístupy k podpoře wellbeingu ve školách – a hlavně na to, jak s tématem pracovat dlouhodobě a systematicky v každodenní praxi.

Od ukotvení pojmu k datům

Úvodní příspěvky nabídly jednak teoretické ukotvení wellbeingu (Lenka Felcmanová), jednak data, díky nimž si účastníci mohli udělat přesnější obrázek o tom, jak jsou na tom studující i vyučující v Česku, potažmo v Ústeckém kraji.

Co ukázalo šetření v Ústeckém kraji

Zástupci České školní inspekce a společnosti Anreva Solution představili výsledky šetření duševní pohody a wellbeingu pedagogických pracovníků v Ústeckém kraji. Zaznělo mimo jiné, že statisticky nejvíc stresující je pro vyučující nadměrná administrativní zátěž a papírování – a teprve poté se objevuje složitá komunikace s rodiči a náročné chování žáků. Další zjištění ukázalo, že učitelé na základních školách vykazují mírně horší wellbeing než učitelé na středních školách a gymnáziích.

Když je v centru studující

Navazující bloky už přenesly téma přímo do školní reality. O své zkušenosti se podělili ředitel Gymnázia Polička Josef Dvořák, studentka téhož gymnázia Zuzana Roušarová, dále zástupce ředitele Smíchovské střední průmyslové školy Tomáš Goj a dva jeho studující.

Všichni vystupující zdůraznili, že v centru jejich škol stojí studující – a z tohoto předpokladu vycházejí jejich postupy i opatření. Připomněli, že posláním školy je nejen vzdělávat, ale také vytvářet prostředí, kde se žák cítí v bezpečí, přijímaný, respektovaný a podporovaný v učení i rozvoji. Zároveň opakovaně zaznívalo, že aby to fungovalo, potřebují se ve škole cítit dobře všichni. I proto například na Gymnáziu Polička zavedli Den kuchařek či Den uklízeček. Silným tématem byla také důvěra ve studující, dávání prostoru a otevřenost vůči jejich iniciativě.

Hledání konkrétních kroků

Součástí programu byla i skupinová práce. Formou brainstormingu jsme hledali odpovědi na dvě praktické otázky:

1. Jakou konkrétní podporu potřebují ředitelé a ředitelky škol od kraje a dalších partnerů, aby bylo možné wellbeing dlouhodobě rozvíjet?

2. Jaký jeden konkrétní krok může každý udělat hned, v nejbližších dnech, aby se ve škole wellbeing zlepšil?

V odpovědi na první otázku nejčastěji zaznívalo:

• dostatečné a kvalitní vybavení škol, podpora vytváření hezkého a moderního prostředí, kvalitní zázemí pro zaměstnance a zaměstnankyně – např. dobrý kávovar nebo zřízení wellbeingové místnosti

• úprava délky přestávek (5minutové přestávky jsou příliš krátké)

• posílení sociálních pedagogů ve školách (včetně gymnázií)

• vyšší úvazek pro školního psychologa / školní psycholožku

• možnost využívat zkrácené úvazky

• metodická podpora a sdílení metodik

• mediace konfliktů a dostupnost mediátora

• možnost pravidelné supervize pro vedení i pedagogické týmy

• společná vize – wellbeing jako přirozená součást školy

• stabilní finanční podpora pro rozvoj wellbeingu na školách

• o novinkách přemýšlet z pohledu praxe, nikoli „od stolu“, při rozhodování a zavádění změn vycházet z potřeb a znalosti školního prostředí

• menší administrativní zatížení ředitele = více prostoru pro pedagogické vedení a rozvoj wellbeingu

• systematická péče o samotné ředitele/ředitelky

• přátelské návštěvy, diskuse a sdílení mezi školami a s pracovníky kraje a partnerských organizací

U druhé otázky se objevovaly nápady na zdánlivé maličkosti, které však dokážou zásadně změnit atmosféru ve škole. Co se opakovalo? Jaký jeden krok můžeme každý udělat hned dnes?

• být pozitivní a šířit pozitivní přístup dál, více se usmívat a zdravit se

• udělat něco malého pro ostatní (např. upéct bábovku na poradu; uvařit kolegům kávu před přestávkou)

• být empatický a tolerantní

• oceňovat a chválit kolegy a kolegyně

• zeptat se kolegyň a kolegů, co potřebují, aby se cítili lépe (např. formou krátkého dotazníku)

• dodržovat pracovní dobu (např. neposílat e-maily mimo 7–17 hod.)

• sdílet společné přesvědčení o tom, kam chceme směřovat

• zavést vzájemnou zpětnou vazbu mezi vyučujícími a žactvem

• dbát na vzduch a větrání – trávit část přestávek venku nebo dostatečně větrat

•  podpořit kroužky a prostor pro seberealizaci (např. dramatický kroužek jako bezpečné místo pro vyjádření i na gymnáziu, kde převažuje výkonové zaměření)

• připravit letákovou či plakátovou kampaň k tématu wellbeingu

• efektivněji komunikovat napříč pracovišti školy

Workshopy na závěr

Závěr patřil workshopům, ve kterých si účastníci vybrali jednu ze dvou možností: Seberegulace a péče o sebe v každodenní praxi nebo Digi wellbeing: praktický průvodce pro učitele. Věříme, že si z nich – stejně jako z celého dne – odnesli inspiraci a praktické dovednosti využitelné ve škole i v každodenní práci.

Pro ty, kdo se akce nezúčastnili, přikládáme konferenční prezentace jako malou ochutnávku toho, co všechno wellbeing může ve škole znamenat.

Wellbeing - Lenka Feclmanová.pdf

Wellbeing do škol - Tomáš Goj, Smíchovská střední.pdf

Systémová práce s duševním zdravím ve školách - Nevypusť duši.pdf

Když čísla mluví o pohodě - ČŠI.pdf

GymPol - Josef Dvořák.pdf

Duševní pohoda pedagogických pracovníků - Roman Petrenko.pdf