Who makes up the Young SOFA group?

Naše poradní skupina Young SOFA má za sebou první rok fungování. Kdo ji tvoří? Představujeme vám členky a členy skupiny, a to pomocí jejich odpovědí na tři otázky:

1. Co oceňuješ na škole, kterou navštěvuješ?

2. Co bys rád*a změnil*a na českém školství?

3. Proč ses přidal*a k Young SOFA?

 Viktorie Lemrová, studentka gymnázia z Olomouce:

1. Na škole oceňuji starostlivost některých učitelů, jejich empatii a schopnost pomáhat.

2. Ráda bych změnila přístup dětí ke známkám a škole, hlavně aby smyslem vzdělávání bylo získávání nových informací, nikoliv dobrých známek.

3. Stala jsem se součástí Young SOFA, abych mohla ukázat svým vrstevníkům, že každý z nás má hlas a možnost změny.

 Veronika Vlčková, studentka gymnázia z Prahy:

1. Je to prostředí, kde nedochází k šikaně ani násilí mezi studenty. Pracuje zde několik pedagogů, na nichž je vidět, že je jejich práce baví a vidí v ní smysl. Dále bych chtěla vyzdvihnout naši školní psycholožku, která je skvělá ve své práci a nadto pořádá různé workshopy na téma wellbeing a duševní zdraví.

2. Nemám zkušenost s tím, jak probíhá výuka na ostatních školách, proto bych se vyhýbala kritice českého školství jako takového, protože situace se na každé škole liší. Co mi ale již delší dobu vadí je hodnocení ve formě známek. Na jednu stranu je potřeba dodržovat sjednocený systém hodnocení akademického výkonu a udržovat u žáků motivaci se učit a alternativy jako slovní hodnocení jsou složité a časově náročné. Zároveň však, zejména na víceletých gymnáziích, vzniká nátlak, který může vyústit v stres a přílišné porovnávání se s ostatními. Dále je to tolerance nevhodného chování až obtěžování. Na mé škole se odehrály případy, kdy vyučující opakovaně verbálně napadala žáky. Jiní zase sexuálně a nevhodně komentovali nezletilé žáky (jedním z nich byl mimo jiné školní metodik prevence) a pokud vím, vedení proti tomu nepodniklo žádná opatření. Od vrstevníků vím, že nejde o neobvyklý úkaz.

3. K členství YS mě přivedl zájem o psychologii a touha setkat se s podobně přemýšlejícími mladými lidmi, kteří se zajímají o duševní zdraví mladých lidí a chtějí na svět okolo sebe mít pozitivní vliv a měnit jej k lepšímu.

 Zuzana Vondráková, studentka gymnázia z Lysé nad Labem:

1. Na současné škole si vážím velkých možností mimoškolních aktivit. Projekty jako DOFE nebo Otevřená věda mi pomáhají se rozvíjet i mimo lavice a získávat zkušenosti z praxe.

2. Obecně bych byla ráda, pokud by náš školní systém méně tlačil na výkon a naopak více podporoval individuální vzdělávání. Myslím, že studenti, kteří jsou pozitivně motivovaní vzdělávat se v oblastech, které je zajímají, mají mnohem větší šanci v nich opravdu vynikat.

3. Debata o českém školství často funguje na principu „o nás bez nás“, mluví pouze lidé, kteří ve škole nejsou už hodně dlouho. Zapojení do YS mi přijde jako skvělá možnost, jak do tohoto stereotypu vnést i pohled nás, lidí, kteří v lavicích sedí od pondělí do pátku.

Marie Ambrosová, studentka gymnázia z Olomouce:

1. Na své škole oceňuji především to, že většina učitelů je tolerantní a chápe, že i žáci jsou jen lidé. Dá se s nimi na mnoha věcech domluvit a díky tomu, že jsme malá škola, se všichni navzájem známe. Učitelé se o studenty skutečně zajímají.

2. Myslím si, že by bylo vhodné aktualizovat studijní osnovy, protože v dnešní rychle se měnící době už postrádají některé důležité dovednosti, bez nichž je dospělý život zbytečně složitější. Například zde výrazně chybí důraz na finanční gramotnost. Zároveň mám pocit, že se část studia přesunula ze školy domů. Dříve více platilo, že se studenti učili ve škole a odpoledne měli prostor pro volnočasové aktivity. Dnes to často funguje tak, že ve škole získají jen základ a zbytek musí dohánět doma, aby udrželi krok s ostatními. Také si myslím, že by se měla věnovat větší pozornost duševnímu zdraví učitelů. Když je učitel pozitivně naladěný a má chuť učit, přenáší se to i na studenty — ti pak mají větší motivaci se učit a budují si k vzdělávání pozitivní vztah.

3. Už dříve jsem se chtěla nějak více zapojit a zaujala mě možnost něco změnit a pomoct tak ke zlepšení českého školství. Taky jsem moc ráda že mám příležitost poznávat nové lidi, kteří uvažují podobně a také mají chuť posouvat věci dál. Nejvíc mě ale zajímalo, jaké to je i na jiných školách a jestli nějaké věci, které mi přijdou problémové, se odehrávají jen na pár školách nebo v celé republice.

 Kateřina Broukalová, studentka základní školy z Plané nad Lužnicí:

1. Oceňuji pozitivní přístup některých učitelů, kteří do svých hodin umí vnést trochu své energie. Dále pak nejrůznější akce, kterých máme možnost se účastnit. A naši školní jídelnu.

2. Zavedla bych více hodin, které bychom mohli trávit venku a do výuky začlenila více praktických věcí, které se nám jednou budou v životě hodit.

3. Zajímám se o české školství a jeho vývoj, protože je to prostředí, ve kterém trávím téměř každý všední den a jestli je možnost nějakých změn k lepšímu, tak právě YS to nabízí.

Marie Peroutková, studentka gymnázia z Českých Budějovic:

1. Na škole, kterou navštěvuji, oceňuji, že se nám snaží zprostředkovat setkání se značným množstvím zajímavých osobností.

2. Na českém školství bych změnila přístup k mimoškolním aktivitám studentstva. Myslím, že je to jedna z cest, jak dosáhnout kvalitnějšího vzdělání, než nám škola může v určitých oblastech nabídnout. Bohužel ale není podporována jak systémově, tak velmi často ani institucionálně.

3. Do YS jsem se připojila, protože mi přijde jako skvělá platforma, díky níž můžu svoje nápady sdílet a realizovat s ostatními.

Děkujeme všem členkám a členům skupiny. Svými zkušenostmi, postřehy a nápady pomáháte tvořit školství, které je otevřenější, vstřícnější a spravedlivější.